Equitana 2019, Essen, Německo - hřebci ze ZHT na světové výstavě

Equitana 2019

Světová výstava koní Equitana v Essenu se již dávno stala fenoménem a mezi koňaři oblíbenou akcí. Naši koně z Čech se jí v různých intervalech účastní od roku 1987. V letošním roce reprezentovali Českou republiku v termínu od 9. do 17. března českomoravští belgici  Zemského hřebčince Tlumačov a koně Kinští Jiřího Korutila (SCHKK). Obchodní sféru zastupovaly firmy Manmat z Police nad Metují, Paragan z Hranic u Přerova a také Prager Lions, kteří zvali na podzimní skokové závody do Prahy.

Z historie Equitany

Výstava koní, jezdeckého zboží a hlavně koňská show byla založena velmi charismatickým organizátorem Wolfem Kröbrem v roce 1972. I pro něho bylo na počátku těžké objevit výstaviště, jehož majitel by byl ochoten poskytnout prostor pro velké show s koňmi. Nakonec toto místo našel právě v Essenu. Další Equitana se konala hned v roce 1973 a potom ve dvouletých intervalech.

Od počátku se těšila velké oblibě. K té přispěl sám organizátor, neboť uměl velice dobře oslovovat potencionální účastníky, kterým se na výstavě náramně dobře dařilo a pro své koně či výrobky, zde získali obrovskou reklamu.  Dnešní velké německé firmy, které podnikají v jezdeckém sportu a chovu koní, často vzpomínají na své úžasné začátky na Equitaně, která jejich zboží proslavila po celém světě.

Wolf Kröber, kterému bylo přezdíváno Mr. Equitana, vlastnil firmu do roku 1989, pak ji prodal, ale zůstal zde významným poradcem a hybatelem celé akce, včetně výborného komentování v denních i večerních programech. Celý jezdecký a chovatelský svět byl v roce 1999 v šoku, když si tento nesmírně tvůrčí a jedinečný muž sáhl na život. I tak může skončit život zcela výjimečného jedince, když se rozvede s první milující ženou a vezme si druhou, která ho nechopí. Na Wolfa Kröbera je na Equitaně často vzpomínáno, a to právě prostřednictvím rodiny. Jeho první žena Heidi Kröber se zde dlouhá léta angažuje v propagaci harmonie mezi koňmi a jezdci, dcera Antje mívá vždy důležitou úlohu při organizaci vystoupení koní (nyní je však na tři roky v JARu). Nejvíce kráčí ve šlépějích svého otce syn Christián, který moderuje vystoupení koní na Equitaně v denních programech i při řadě dalších důležitých akcí. Je vždy milé se s těmito členy původní rodiny W. Kröbera setkávat.

Provozní záležitosti

Na Equitaně se schází kolem 200 tisíc návštěvníků. V letošním roce jich bylo o něco méně (183 tisíce), k čemuž přispěly dva faktory, a to nesmírně deštivé počasí – rozvodnila se blízká řeka Ruhr, podél které jsme každý den absolvovali část cesty z Velbertu do Essenu, a pak v tom zřejmě hrála svoji roli i výše vstupného, které činilo 26 Euro. Díky paní Olze Peškové, která v Čechách již mnoho let zprostředkovává návštěvu Equitany, bylo možné na stránkách portálu veletrhy a výstavy (ppa.cz) si předem dojednat vstupenku zdarma.

Kdo již na Equitaně byl, ví, že soustava výstavních hal prochází dlouhodobě řadou úprav a přestaveb. Většinou se konala v 16 halách, ale letos poprvé byla jen v osmi, přičemž všechna první patra hal zmizela a dokonce byly odstraněny některé haly a nové postaveny - došlo k jejich zvětšení, zvýšení a přečíslování. Dříve jsme bývali v hale č. 4 , později v halách 10/11, hop top show se konalo v šestce V letošním roce se velké předvadiště ocitlo v čísle 4 a vjezd do haly byl po stranách dlouhé stěny, koně a stánek jsme měli v hale č. 6. V této hale bylo vystavováno více plemen koní a k dispozici byla dvě menší předvadiště.

Česká účast

Poprvé se čeští koně na Equitaně představili v roce 1987 a jednalo se o starokladrubské bělouše ze Státního plemenářského podniku Kladruby nad Labem, starokladrubské vraníky z Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech a trakénské koně ze Státního plemenářského podniku Albertovec.  Tehdy tam byli všichni koně prodáni.

Další cesty našich koní do Essenu vedly v 90. létech, kdy Wolf Kröber vytvářel pro naše účastníky velmi vstřícné podmíny a tak se tam byli předváděni koně Kinští, starokladrubští a v roce 1991 i huculové. V roce 2005 a 2007 starokladrubští koně vystupovali i ve večerním Hop top show (Petr Vozáb, Daniel Würgler a v roce 2007 i Josef Leibetseder). V roce 2005 pro nás organizátoři Equitany dokonce na jejich náklady poslali trambus, který naše koně přepravil tam i zpět, zabezpečili nám ustájení a krmení koní, ubytování a stravování týmu a výstavní stánek. To se opakovalo i v roce 2007, jen jsme již jeli naším trambusem opět na jejich náklady. Ještě v roce 2009 zvali organizátoři na zahájení Equitany bývalého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera jménem Národního hřebčína (neboť nás i se svou rodinou v roce 2007 navštívil v Kladrubech) a naši starokladrubští koně ho mohli svézt.

V roce 2011 se na Equitaně z českých koní prezentovali pouze koně Kinští (SCHKK) a koně českého teplokrevníka v barvě isabel pana ing. Leopolda Jelínka. Tři isabely a jeden plavák byli několikrát denně předváděni ve velké předváděcí hale č. 6 a dále ve dvou menších předvadištích.  O dva roky později se na Equitaně předvedli opět koně Kinští Libuše a Petra Půlpánových (SCHKK) a dále také koně Národního hřebčína. Společně se představili v „evropské čtverylce“ v rámci organizace ESSA v jezdeckém a kočárovém tandemu. Pak následovala přestávka. S odborníky i příznivci koní je však potřeba neustále udržovat kontakt. To se povedlo opět v letošním roce.

Ekipa 2019

Letos se Equitany zúčastnil Svaz chovatelů koní Kinských, Zemský hřebčinec Tlumačov a firma Manmat z Police nad Metují. Tyto tři subjekty se domluvily na společné prezentaci. Protože jsme nebyli aktivními aktéry večerní hop top show, nevztahovali se na nás výhody minulých let. Nicméně stejně k nám byli organizátoři v konečné fázi milosrdní a vytvořili nám takové podmínky, které bylo možné unést.

Svaz chovatelů koní Kinských tentokrát zastupovala klisna Tara Kinská (718 Minerál – Tája po 2712 Taarlo Kubišta -2) z chovu a v majetku pana Jiřího Kroutila ze Stáje Markovice u Chrudimě.  Jejím jezdcem zde byl Lukáš Žákovčík, který ji představoval jako koně pro parforsní hony či drezurní jezdění. Jejich vystoupení se vždy velice líbila, o čemž svědčil zájem přihlížejících, kteří se potom rádi chodili ptát buď konkrétně na tuto klisnu či všeobecně na koně Kinské. V roli pečovatele o koně a o program se vystřídala Jana Březinová (jinak často aktivní účastnice se svými koňmi na zahraničních výjezdech) právě s Jiřím Kroutilem. Potěšila nás i účast Ing. Jaroslava Bušty, kastelána Hipologického muzea ve Slatiňanech, a věříme, že jeho účast bude mít pozitivní vliv na další směřování tohoto hipologického skvostu.

Zemský hřebčinec Tlumačov reprezentovali dva chladnokrevní plemeníci – českomoravští belgici – a to 1586 Santys (2882 Sagir – Masumka po 2670 Mazur) a 2907 Arnold (2768 Alan – Amíra po 2633 Amír). Byli zapřaženi do historické košatinky. Spřežení vedl zkušený jezdec a chovatel Josef Iš a jako přísedící jel Radek Musil, s péčí o koně a jejich transportem aktivně pomáhala Erika  Gyureková. Hřebčineckou ekipu vedl zástupce ředitele Ing. Jiří Jehlička a do Essenu na několik dní přijel i ředitel ZH Ing. David Olejníček, který se aktivně zapojil i do programu.

Tři čeští koně byli představováni jednak v předváděcích obdélnících v halách číslo 6 a 7 a potom také ve velké hale číslo 4. V hlavní hale byli naši koně prezentováni v zápřeži a pod sedlem (Tara Kinská) a moderátoři je vždy velice pěkně představili, včetně informací o historii a současnosti zemského hřebčince a chovu koní Kinských.  V malých obdélnících jsem měla příležitost pohovořit na dané téma trochu šířeji, a také jsem všechny mohla pozvat na hlavní akce – na Chovatelský den do ZH Tlumačov na 29. června a Národní přehlídku koní Kinských do Hradišťka 1. 9.  Krásní chladnokrevní plemeníci se velice líbili a sklízeli zasloužený obdiv. Pokud vydrží ještě několik dalších Equitan, mohou chovatelé ČMB a ZH doufat, že se také dostanou do odborné literatury jako koně Kinští. To nás opravdu velice těší, neboť většina současných knih, které popisují plemena koní, již řadu let uvádějí i koně Kinské, což dříve chybělo. Český chov koní je tedy v zahraniční literatuře prezentován koňmi starokladrubskými a Kinskými.

Propagace

Stánek v hale 6 s číslem K 16 sdílel ZH Tlumačov společně se Svazem chovatelů koní Kinských a firmou Manmat z Police nad Metují.  Třebaže nám byl občas poněkud těsný, vešlo se nám tam téměř vše, co jsme vezli – jednak výrobky pro koně od Manmatu, který vychází z kvalitního materiálu pro horolezce a dále mnoho propagačních materiálů. Firmu Manmat vzorně reprezentovali pánové Václav Rydlo a Martin Jiroušek a předváděnou klisnu Taru Kinskou vybavili pro ukázky jejich jakostním zbožím. 

Zemský hřebčinec nechal vytvořit pěkné propagační materiály, stejně tak Svaz chovatelů koní Kinských i firma Manmat a ještě několik dalších firem. Nový propagační leták jsme vezli pro ASCHK ČR, kde byly prezentovány jednotlivé svazy – a návštěvníci se ptali opravdu na široké spektrum plemen chovaných v ČR, tak jsme jim mohli doporučit přímé kontakty na svazy sdružené pod ASCHK.

Každopádně na Equitaně chyběli koně starokladrubští, po kterých byla značná poptávka. V dřívějších dobách nám účast na této výstavě přivedla do hřebčína mnoho nových návštěvníků a posléze i kupců, že často hřebčín neměl co nabídnout, a tak podporoval i soukromý chov starokladrubských koní - buď doporučením nebo výkupem koní od privátních majitelů.

Z účasti na Equitaně plyne mnoho důležitých záležitostí. Jednak poučení, že je potřeba v rozumných intervalech se této významné světové výstavy zúčastňovat, že je třeba udržovat přátelské a obchodní vztahy a že je potřeba také vymýšlet zajímavý program prezentace. Dále z účasti na Equitaně plynou i pozvání na další akce. Je tak možné, že ZH Tlumačov a SCHKK se budou moci prezentovat opět ve Friedrichshafenu, v Berlíně či v rakouském Welsu.

Všem aktérům české výpravy bych velmi ráda poděkovala za vzornou reprezentaci českého chovu koní, českých výrobků a České republiky. Pokud by některé české firmy, s koňmi související i zcela jiné, chtěli podpořit prezentaci našich koní v zahraničí, budeme jenom rádi. Již před 32 roky o tom psal pan Přemysl Neumann do Jazdectva (6/87), že je potřeba širší spolupráce. A té se rozhodně nebráníme.

Novinky

Equitana vždy přináší řadu novinek, které jsou zde často premiérově prezentovány. Kdysi jsme se zde obdivovali technickým vymoženostem, jako bylo motůčko, lux na koňský trus, pohybové dráhy, wellnes, moderní dopravní prostředky pro koně atd. Dnes se již novinky hledají hůře, neboť se trh nejenom v Německu, ale i u nás těmito výrobky zásobil. Třebaže Equitana pokaždé vypisuje soutěž „technického pokroku“, tak se jedná o různé drobnosti a úpravy. K těm letos patřila výroba nového typu sedla (kombinace anglického a westernového) nebo vyhřívaná vesta pro jezdce či různě upravené přepravníky. Těch zde letos bylo velké množství a opravdu pěkný výběr, na rozdíl třeba od kočárů. Ty jste museli hledat s lupou, a našli jste maximálně sulky. 

Legendy

Equitana je také místem, kde se setkávají jezdecké legendy, které znáte ze závodů nebo z knih. Tak se tu můžete běžně potkávat s Lindou Tellington Jones, jejíž manžel má kořeny v Čechách. Paní Linda je stále velice vitální dáma a ve svých 82 letech jezdí na koni jako o život, k tomu má stále hezky upravené blond vlasy, sepnuté do copu ozdobeného květinou. Janička Březinová s ní má hezkou fotografii. Potkali jsme se i s Monty Robertsem, který svým příznivcům podepisoval fotografie či své knihy. V denních programech věnovali hodně času svým obdivovatelům hvězdy typu Nikole Uphoff-Selke, Ingrid Klimke, Isabell Werth, Dorote Schneider, Anja Beran či mladičká Kenzie Dysli. Navíc se na stánku či v areálu potkáváte s mnoha známými, a tak jsme byli rádi, když k nám zavítal spoluzakladatel firmy na kočáry Gustav Kühnle nebo světoznámá fotografka Gabriela Boiselle, která když fotila v Kladrubech, dala Jirku Nesvačila se starokladrubskými koňmi do svých kočárových kalendářů, přišel k nám i oficiální fotograf výstavy Hans Kuczka, který nám v roce 2005 vytvořil na památku pěknou fotoknihu z výstavy, setkali jsme se i s panem Karl-Heinzem van den Hurkem, který se znal ještě velice dobře s panem Doc. Ing. Jaromírem Duškem, ředitelem VSCHK Slatiňany a mnoha dalšími. Je třeba udržovat kontakty a pečovat o ně.

Hop top show

Večerní Hop top show se dříve konala jen 4x, letos byla dokonce 5x (SO, NE, ST, PÁ, SO) a v mezičase měli svůj večerní program hvězdy Ludger Beerbaum,  Monty Roberts či Jessica von Bredow-Werndl. Hop top show se organizátorům velice povedla, již tam opět bylo více koní, než před několika lety. Z pohledu kočárového čísla, lze říci, že již tam byla lepší vystoupení, ale 4 čtyřky (dva jezdci z týmu Ludwiga Weinmayra a dva Josefa Doborvitze) nás velice potěšily. Ke klasickým číslům patří andaluští a fríští koně. Co potěšilo srdce nejenom všech přihlížejících děvčat, byla velice náročná skoková čtverylka mladých jezdkyň na ponících. V neuvěřitelné rychlosti dívky skákaly v překotně se měnících formacích za sebou, vedle sebe či proti sobě a ani jednou se nespletly. Pěkné bylo i voltižní číslo, „kozlí číslo“ a dvě individuální ukázky poslušnosti koně. Zlatým hřebem byl jako vždy dnes již veleslavný Lorenzo. Zraje jako víno a je radost na jeho práci s koňmi pohledět. Jeho klasická drezura ve volnosti ve stoje na dvou koních je stále dechberoucí podívanou.

Christina Uetz, která je již téměř po dvě desetiletí hlavní šéfovou celé akce, může být s celou výstavou spokojena. Její tým tvoří mnoho zkušených lidí, kteří tam jsou již dlouhá léta ve službě a také má řadu nových posil. Nechť se daří i meziroční letní Open Air v Neusu, my se však budeme těšit na další „halovou“ Equitanu. Pak je Vám totiž jedno, zdali prší nebo svítí sluníčko. V halách svítí sluníčko celý den J.

Lenka Gotthardová